Foto a poeto soutěž: výsledky hlasování

Nelehké hlasování pro "nejkrásnější" díla dubnové soutěže skončilo. Díky všem hlasujícím vybírajícím z takřka čtvrt tisíce děl, jež spojilo téma krása stvoření, byl určitý výběr vytvořen a vy jej nyní můžete zhlédnout. Stává se základem pro tvorbu podzimní výstavy.

---

První patnáctce fotek se dostalo tří až osmi hlasů:

 

peku 2 (8+)

Kačis 5 (4+++)

peku 4 (4++)

Thompson 5 (4+)

Radio 2 (4+)

Pauik 5 (4+)

SiNgiginGi 1 (4')

cailin-grian 1 (4)

peku 3 (3+)

Jim 1 (3')

Jim 5 (3)

Terka8 1 (3)

SiNgiginGi 4 (3)

ForrestG 3 (3)

Agness 4 (3)

 

Následují snímky, které obdržely po dvou hlasech s tím, že alespoň jeden byl na prvním místě:

 

vojtec 4 (2+)

 

pavli 2 (2+)

 

Naděžda 4 (2+)

 

ForrestG 2 (2+)

 

ForrestG 1 (2+)

 

doser 2 (2+)

 

Archistrata 5 (2+)

 

Archistrata 3 (2+)

 

Třetí skupina získala dva hlasy:

 

vojtec 3 (2)

 

Thompson 2 (2)

 

Thompson 1 (2)

 

Pitka 2 (2)

 

peku 1 (2)

 

Naděžda 1 (2)

 

Kačis 3 (2)

 

JančA 2 (2)

 

Poslední sortu tvoří fotografie, které vždy jeden člověk uvedl na prvním místě:

 

vproch 1 (1+)

 

Věrka003 3 (1+)

 

Lenus 4 (1+)

 

JančA 3 (1+)

 

herby 2 (1+)

 

doser 1 (1+)

 

cyril 2 (1+)

 

cyril 1 (1+)

 

barak 4 (1+)

 

artep1605 (1+)

 

V hlasování se objevily také tři z básní:

 

Krása v múzeu

 

Povedz mi, smiem sa spýtať kvetu,

kto farbí krídla motýľom?

Smie spadnúť hviezda na planétu

a koniec určiť ľudským dňom?

 

Kto dovolí, že krása sveta

mizne nám priamo spred očí?

Človek, ten človek – Božie dieťa,

keď Tatkovi sa chrbtom otočí.

Keď pozabúda detské spevy

o čistom vzduchu v žilkách pľúc,

o oblohe bez ozónovej diery,

smerom k „pokroku“ kráčajúc,

raz pochopí, no prineskoro,

vlastný cieľ, ktorý nečakal,

kde šťastie sa mu stalo smolou,

kde hrobom bol mu piedestál.

 

Ak vyberieš sa do múzea,

pozrieť si trávnik zelený

a ďalšie krásne Božie diela,

čo nenájdeš už na Zemi,

 

poďakuj potom predkom svojim,

že „mysleli“ i na teba.

Viac nechcem a viac nevyslovím,

viac hádam ani netreba.

 

Haja2 (4 hlasy)

 

 

Skotský poutník

Neznámý kráčel krajinou
šel mlhou sám.
Daleko mířil, kráčel tam,
kde nejzazší pevniny leží mez.
Pršelo.
Kapky mu po tváři stékaly,
a slova s sebou, jež si nes,
že Bůh svět tvoří právě dnes!

Hory mu vstoupily do cesty
šel přes ně dál.
Široká údolí přecházel,
nohy mu odíral tmavý vřes.
Svítalo.
A vítr zvěstuje, to co děl,
radostným vlnkám na Loch Ness,
že Bůh svět tvoří právě dnes!

Zemi tu zalila slunce zář,
a poutník stál.
Duha Smlouvy se zjevila,
a v jejích barvách kvetl vřes.
Byl jasný den.
Neznámý zašeptal slova svá:
Oči své zavři, žij, a věz,
že Bůh svět tvoří právě dnes!

 

archiStrata (3 hlasy)

 

Těší mě!

Setkávám se s Tebou,


v květinách s kapičkami rosy,

v trávě co voní, když se kosí,

v ptačím zpěvu nádhernými hlasy,

v lidských očích co zakrývají řasy,

v dějinách co plynou všemi časy.


Ráda jsem Tě poznala,

Stvořiteli.

 

rafael (1 hlas)

 

Záleží na koncepci podzimní výstavy, jak bude výběr dočesán. Kromě myšlenek vytvářejících podobu výstavy bude třeba shromáždit fotky, upravit je k tisku či vyvolání a toto po sehnání finančních prostředků provést, aby mohla přijít fáze samotné instalace výstavy a její otevření. Zdá-li se vám, že jste ochotni a schopni s některou fází pomoct, napište vzkaz.