Blog k tématu měsíce dubna

Marek Orko Vácha: nejsme odpovědni ani tak budoucím generacím, jako Bohu

Mnohým lidem v zemích českých a moravských příjde na mysl během přemýšlení o poměru křesťanství a přírody jméno katolického kněze, biologa, vysokoškolského a středoškolského pedagoga Marka Váchy čili Orka. Přinášíme Vám několik myšlenek, které nám tato zaneprázdněná osobnost věnovala v rozhovoru pro signaly.cz


Kde vidíte kořeny stavu naší společnosti, ze které se vytrácí smysl pro krásu a všemu se přikládá jen hodnota ekonomická či užitná?

U nás se má za to, že úkolem státu je zajistit prostředí, ve kterém by občané mohli nerušeně bohatnout. Plakáty před volbami pravidelně slibují vyšší mzdy, snížení daní, zrušení různých poplatků etc. Vzkaz je zřejmý: volte nás a budete mít víc peněz. S etickými tématy si nikdo hlavu neláme.

Ale důvody k optimismu jsou: mnoho lidí vedeno smyslem pro krásu obětuje mnoho peněz za architektonicky originální řešení bydlení, pro dobrou věc pracují mnozí Češi zadarmo a v případě katastrofy jako té nedávné na Haiti neváháme obětovat i velké finanční částky. Peníze tedy pro nás, nebo alespoň pro některé z nás, nejsou absolutní hodnotou. A ještě jedna poznámka ke smyslu pro krásu. Občas jezdím do Vídně na výstavy, od nás z Lechovic je to kousek. Jelo nás před časem pár kamarádů na Goyu, výstava již měla za několik dní končit. Přesto bylo v síních hlava na hlavě, zájem byl obrovský. Odhadoval jsem, že více než polovina návštěvníků mluvila česky! Ne, ne, smysl pro krásu se nevytrácí.

Zasluhuje si příroda jinou formu pozornosti než díla lidských rukou? Jakou, abychom zároveň nesklouzli do panteismu přítomného u mnohých "environmentálních" hnutí?

My křesťané musíme vybalancovat vztah k přírodě do střední cesty mezi panteistickým zbožšťováním na jedné straně a rabujícím opovrhováním na straně druhé. Možná příliš doslova někdy bereme myšlenku, že jsme zde jen cizinci a přistěhovalci a že příroda není nic než velké jeviště, na kterém se odehrává naše drama o věčnou spásu. Židé sice důsledně odlišují Stvořitele a stvoření, avšak příroda pro ně nejsou jen kulisy našeho dramatu, jakási  mrtvá bezduchá hmota. Řeky mají tleskat rukama, lesní stromy se rozveselí a hory budou skákat jak berani před Hospodinem, který přichází řídit zemi. A zakladatel křesťanství říká v imperativní formě, abychom pozorovali polní lilie a nebeské ptactvo. Kdybychom horské kázání měli vzít vážně, před každou svatou zpovědí bych měl zpytovat svědomí, zda jsem náležitě sledoval havrany a polní lilie, a pokud tomu tak nebylo, tak se z toho zpovídat!

Koncept moudrého správcovství země se zdá mnohým nedostatečný. Vnímají jej jako pouhé uživatelství. Neztrácí se v něm cosi zásadního z poměru křesťana ke stvoření?

Koncept správcovství má mnoho výhod a jistě i slabá místa. Pro křesťana je důležitým momentem myšlenka, že nejsme za Zemi odpovědni ani svým dětem, ani vnuků či ani sedmé generaci po nás, nýbrž Bohu. Tedy nejsme majitelé země, kterou se máme snažit předat budoucím generacím v co nejlepším stavu, jsme zde v podnájmu. Tím, kdo je majitelem země je Bůh sám a nejsme odpovědni ani tak budoucím generacím, jako Bohu.

V současnosti již ve velké míře využíváme geneticky modifikovaných organismů. O aplikaci takovýchto postupů, které jsou nadějí pro mnohé,se vyjadřujete pozitivně. Nechce zde však člověk příliš zasahovat do Bohem chtěného řádu?

Používání deštníku nebo aspirinu je „playing God“, vždyť tím interferujeme do dějů „harmonické“ přírody! Ve smyslu teologickém by zasahováním do genomu nemusel nastat problém, vždyť člověk má být spolutvůrcem vesmíru. Ve smyslu neteologickém problém rovněž nemusí nastat, neboť není důvod, aby genom člověka byl učiněn posvátným, když zasahujeme do ostatních tkání, léčíme nemoci, očkujeme, vzděláváme se, máme školy atd.

Měly by se církve (více) angažovat v oblasti environmentální problematiky? Jakou formou?

Síla katolické církve tkvěla vždy v tom, že brala vážně evangelia v onom „měl jsem hlad, žízeň ...“ a pomoc potřebným nahlížela jako svým způsobem liturgický úkon, vždyť já, Kristus, jsem měl hlad, a cokoli jste udělali pro jednoho z těch potřebných, udělali jste pro mě.  Odtud citlivost pro všechny potřebné, odtud špitály, domovy důchodců, starost o nemocné AIDS, pomoc všem bezmocným, kteří z nějakých důvodů nejsou schopni artikulovat svůj názor, ať se již jedná o začínající život, nebo o končící, odtud odpor vůči potratům i eutanázii. A aniž bych rozostřoval rozdíly mezi člověkem a zvířetem, v současnosti zde máme rovněž „němé tváře“, kteří svůj názor nejsou schopni artikulovat, a kteří jsou slovy svatého Františka naši „malí bratři a sestry“. Ochrana ekosystémů i jednotlivých druhů by měla být pro křesťana čímsi intuitivním a pokud v neděli v kostele vyznáváme, že věřím v Boha Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, pak se vevazujme do odpovědnosti za vše stvořené.

rozhovor obstarala Lila, otázky sestavil vitekk a plihalik

P. Mgr. Marek Vácha, Ph.D. (*1966 v Brně) vystudoval molekulární biologii a genetiku v Brně, a teologii v Olomouci a v Bruselu. Vede semináře na Fakultě sociálních studií UK a vyučuje etiku na Lékařské fakultě v Brně. Je přednostou Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě UK. Působí v akademické farnosti u Nejsvětějšího Salvátora v Praze. Publikuje v řadě periodik, zabývá se tématy evoluční biologie a lékařské i environmentální etiky. V České republice mu vyšly knihy: Tančící skály, Šestá cesta, Návrat ke Stromu života a Poslední země. "Orko" (původně Orlí oko) je přezdívka, která ho provází od skautských let.

medailon dle programu arcidiecézního setkání mládeže v Praze, foto:tanciciskaly.cz

Zobrazeno 6908×

Komentáře

Jájinka

Jsem rada, že byl dotaz i na GMO, chodím na Zemědělskou univerzitu v Praze a od přednášejících vím, že na těchto produktech je ve výsledku jen málo negativ, než na produktech, které se zpracovávají v dnešní době, myslím tím jak chemizaci v zemědělství, tak i ekologické zemědělství.

Václav Plíhal

Dotaz na GMO je bohužel poněkud nešťatsně formulovaný. Ukazuje sice fakt, že na vlastní metodě nemusí být nic špatného, ale nevybízí už k odpovědi, ve které by se mohl ukázat kontext jejího použití jako problematický. Realita je taková, že ekonomický zájem je slepý, a tak se nakonec (např.) s použitím GM kukuřice odolné k herbicidu dojde k jeho nadužití. Určitá předběžná opatrnost nakolik je to pojem přeužívaný i zneužívaný je na místě - v situaci, kdy nevratně uvolňujeme do světa výsledky našich pokusů. Ocitoval bych patrně encykliku Caritas in veritate, když bych zmínil, že technologický pokrok nemůže předbíhat rozvoj morální.<br />
<br />
Co se týče genové terapie (aplikace technik genetického inženýrství na člověka za terapeutickým účelem), zmínil bych ještě dokument kongregace pro nauku víry, ve kterém se rozlišuje genová terapie somatická a zárodečná: "Poněvadž rizika spojená s každou genetickou manipulací jsou značná a ještě málo kontrolovatelná, není za současného stavu

Zobrazit 10 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková