Blog k tématu měsíce dubna

O vztahu ke stvoření s kardinálem Špidlíkem

29. 4. 2010 6:53

Když jsme připravovali téma měsíce dubna Krása stvoření, jevilo se docela reálným, že se podaří získat speciálně pro signaly.cz text od Tomáše kardinála Špidlíka. Vzácný člověk, který měl díky své slovanské duši a hluboké znalosti východní spirituality ke kráse co říct, nás právě v krásný jarní měsíc opustil. Nicméně zanechal za sebou ohromné dílo, z nějž nyní vypichujeme jen střípek dávající dobré odpovědi na mnohé otázky, které si v rámci našeho uvažování o linii Bůh - člověk - stvoření klademe.


Když jedná člověk, ptáme se: Proč? Většinou je to z potřeby. Občas je tu jiný motiv: z lásky k druhému. Osoba Boha je však naprosto dokonalá. Ne tedy z potřeby, ale z čisté lásky stvořil svět - "z ničeho". Člověk jako obraz Boží je také osobou schopnou lásky. I člověk je stvořitel krásy světa spolu s prvním Stvořitelem. Lidská láska musí i "po sedmém dni" stále růst a postupně posvěcovat svět - ten byl stvořen v čase, ale je povolán k věčnosti skrze Krista a spolu s ním skrze posvěcené lidi. Stvořený svět vede ke Stvořiteli, ale Stvořitel nás od svého díla neodvádí.

Souvisleji v homilii Stvoření.

Jaký má být poměr k zemi z hlediska náboženského? Naznačme tři: chceme zemi materiálně ovládnout (to ovšem znamená spíše než technokracii vyhnutí se materialistické poníženosti - otroctví ducha - a umění ovládat tělo a hmotné sklony). Můžeme také zemi rozjímavě kontemlovat - celý vesmír je velká kniha boží moudrosti. Kolik krásného může člověka napadnout, když sleduje krásu stvoření. Máme tak před očima stálou duchovní televizi, která člověka nerozptyluje, ale naopak soustřeďuje k osobnímu životu a modlitbě. Modlitba posvěcuje nejen nás, ale i svět, s kterým přicházíme do styku - to je naše povolání vedoucí k setkání nebe a země.

Srozumitelněji v homilii Poměr člověka k zemi.

Je to láska, která oživuje svět. Stvoření je krásné, světští "ekologové" to vědí. Daří se jim někdy probudit v lidech cit pro pěkné věci v přírodě, ale není to úspěch trvalý. Nezdá se, že by krásu bylo možné odstřihnout od přesahu za ni. Lze to ukázat na příkladu květiny darované z lásky či Solověvově uhlí a dimantu ze stejné hmoty - díváme-li se na uhlí, vidíme uhlí, zatímco v diamantu se odráží světlo nebe. Svět byl stvořen Božím slovem. Dokud to vnímáme, má svět neskonalou hodnotu. V takovém smyslu je krása odpovědí na hledání pravé "ekologie".

Obsáhleji v homilii Zachránit svět?

 

Zobrazeno 1780×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková